1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (1 hlas)

Zázemí, Hardware

Malý průvodce nelehkou cestou vedoucí k úspěšnému zvládnutí Lan Party.

Můj první článek pro PCtuning bude takovým malým návodem, jak překonat všechny nástrahy a nebezpečenství se síťovým kláním spojeným. Ono zdánlivě nejde o nic složitého, ale je dobré si uvědomit pár základních pravidel, abyste nedopadli jako skupinka pařanů v jednom z vydání PC šťourala. Nebudu popisovat, jak uspořádat megalomanskou akci desítek či stovek hráčů, ale menší kamarádskou přestřelku od 2 do cca 20 - 30 lidí.

Zázemí

Než se pustím do popisu hardware a software záludností, chtěl bych upozornit, že kromě úspěšného nainstalování síťových karet a jejich kooperace, je stejně důležitá příprava akce. Zaprvé je nutné vybrat vhodný prostor. Zohlednit se musí zejména velikost prostor vs. počet hráčů. Chcete-li si zafragovat pouze s jedním až čtyřmi kamarády, bohatě vám postačí vlastní pokojík. Pro 10 - 15 lidí je nejvhodnější menší chatka, sklep nebo pronajatý sál v místní restauraci. Nejde jen o to, abyste při hraní nebyli namačkáni jako sardinky, ale musíte si uvědomit, že deset lidí už je slušný zástup, kteří může svými výkřiky štvát nejen rodiče, ale i sousedy. Navíc často se klání protáhnou do ranních hodin a neustále někdo chodí na záchod, cigaretu nebo se jen provětrat na balkon. V podstatě se dá LAN Party přirovnat k oslavě narozenin, kterou nebudete svolávat, když rodiče nebo přítelkyně spí ve vedlejší místnosti.

Pokud jste tím šťastlivcem, který všechny své známé vítá ve vlastním bytě, musíte myslet i na spoustu dalších věcí - dostatek wc papíru, košů, skleniček, určitě se hodí rychlovarná konvice a podobné věci. Dále si před začátkem party dohodněte, zda budete od každého chtít peníze za režii (tj. elektřinu, vodu, teplo, úklid). Ono 15 počítačů už něco sežere a navíc pár stovek je pro rodiče dobrý argument, aby vám podobnou akci povolili. V naší skupině je nepsané pravidlo, že 100,- Kč za víkend od každého je adekvátní částka pro majitele objektu.

Tak a nakonec je dobré se dopředu domluvit, jaké hry budete hrát a jaká pravidla budete dodržovat (např. sdílet/nesdílet data, kdy akce začne a skončí). Není nic více frustrujícího, než když máte všechno zapojené a najednou zjistíte, že každý chce hrát jinou pařbu a nakonec se rozdělíte do malých skupinek hrajících všechno možné. Dále je dobré dohodnout, kdo všechno to železo přiveze a odveze, zjistěte zda je v objektu dostatek zásuvek a obvodů, aby všechny ty počítače dokázali utáhnout. Maximálně bych doporučil deset počítačů do jednoho obvodu (tj. do zásuvek hlídaných jedním jističem), ideálně pak pět. Nezapomeňte ještě každému připomenout, aby si vzal vlastní prodlužovák nebo rozdvojku a hlavně aby doma nic nezapomněl. Také je dobré si dopředu vyjasnit, kolik lidí a v jakých podmínkách může na místě přespat.

Hardware

Počítače můžete do sítě zapojit principiálně dvěma způsoby. Buď použijete hub/switch nebo starší metodu koaxiálních kabelů a takzvaných terminátorů a téček.



Když jsem s LAN party začínal, vždy jsme se zapojovali sériově pomocí koaxiálů. Rozhodně tuhle metodu nepoužívejte, jednak jsou potřeba starší síťové karty, které mají kromě RJ 45 konektoru i BNC (vypadá jako anténa), pak výše zmíněné T rozdvojky a k ukončení terminátory. Za druhé je síť velmi nestabilní, stačí aby vypadla jedna stanice nebo byl jeden kabel poničený, což se stává poměrně často a celá síť je neprůchodná. Potom musíte zdlouhavě u všech zapojených stanic hledat příčinu problému. Další nevýhodou je, že sdílíte v podstatě jeden kabel tj. jedno pásmo, což má za následek větší prodlevy a pomalejší rychlost - úměrně závislé na počtu počítačů. Fuj!

Naproti tomu zapojení pomocí hubu/switche je naprosto komfortní. K tomu potřebujete následující hardware: síťové karty, switch/hub, síťové kabely. V případě, že se sejdete jen dva, stačí křížený síťový kabel.

Menší síť se dá provozovat na třech rychlostech - 10/100/1000 Mb. Lze říci, že pro hraní osmi lidí dostačuje 10 Mb. Ovšem to jen za předpokladu, že budou hrát stejnou hru a navíc, ne něco na síť tak náročného jako je C&C: Generals. Na nějaké sdílení souborů při 10 Mb sítí rovnou zapomeňte, to už je rychlejší vymontovat harddisk a zapojit ho fyzicky k jinému počítači. Rozhodně doporučuji 100 Mb, rozdíl v pořizovací ceně jak karet, tak hubu/switche je pár kaček a užitná hodnota mnohem vyžší. Také si dejte pozor, zda máte všichni karty stejně rychlé. Komunikace probíhá rychlostí rovnající se rychlosti nejpomalejší zapojené síťové karty. To znamená, že i kdyby všichni měli 100 Mb síťovky a jen jeden 10 Mb, data by nesvištěla, ale loudala by se právě 10 Mb rychlostí (red. to platí v případě hubu, switche dokážou síť rozdělit na různě rychlé části). V podstatě jde o to, jaký hardware máte k dispozici. Jak jsem řekl, pokud budete celou dobu hrát CS nebo Quake, 10 Mb stačí.

Síťové karty

Dnes už má každá novější základní deska integrovanou síťovou kartu, většinou 10/100 Mb, což znamená, že se síťovými kartami by neměl být problém. Pokud na své desce síťovku nemáte, budete si ji muset koupit. Sehnat se dá za 300 až 500,- Kč. Kartu zasunete do PCI slotu a v balení pravděpodobně naleznete i ovladače. Většina karet má bezproblémovou instalaci, ale může se stát, že Windows kartu nedetekují. V tom případě zkontrolujte, zda je karta správně zasunutá, případně ji přendejte do jiného slotu. S integrovanými síťovkami problémy nebývají, maximálně si musíte stáhnout nové ovladače z internetu. Je-li to možné, je vhodné, aby si svou síťovou kartu každý nainstaloval doma, ušetříte tím čas a nervy.
Hub/Switch

Jde o krabičku, která tok dat směřuje do správných počítačů. Obě zařízení dělají stejnou službu, ale každý trochu jinak.

Hub posílá jednoduše všechna data všem portům a až jednotlivé síťové karty rozhodnou, zda danou informaci potřebují či nikoliv. Naproti tomu switch tuto úlohu přebírá, tedy informace posílá pouze do toho portu, pro nějž jsou určeny. Z toho vyplývá, že Switch pracuje mnohem efektivněji. Například když kopírujete velké soubory mezi dvěma počítači, v případě zapojení hubu se zahltí celá síť, což pocítí všichni připojení. Naproti tomu, používáte-li switch, budou zatíženy jen dva zúčastněné body. Dále je dobré si všimnout jestli je hub/switch Half Duplex nebo Full Duplex. Jestliže je Full Duplex, znamená, že je schopen v jeden moment přijímat i odesílat rychlostí 100 Mb. Half Duplex znamená, že je schopen odesílat i přijímat v jeden moment přesně polovinu.

Stejně jako záleží na rychlostech jednotlivých síťových karet, záleží i na rychlosti Hubu/Switche. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že rychlost 100 Mb switch je dostačující. Můžete současně pařit různé hry i stahovat data. 1 Gb switch už je hodně drahá záležitost a investujte do něj jen v případě, že máte přebytek peněz. Ale opět záleží na tom, co máte k dispozici. Když máte 100 Mb hub, rozhodně nemusíte unáhleně kupovat switch. Ceny hubů jsou závislé na počtu portů a mohou stát několik set, ale i tisíc korun.

Kabely

Posledním nezbytným vybavením jsou kabely. Ty jsou naštěstí stejné pro všechny rychlosti a jediným důležitým ukazatelem je jejich délka. Je potřeba si změřit, jak dlouhé kabely budete potřebovat. Myslete na to, že se všechny sbíhají do jednoho bodu. Desetimetrový kabel byste měli pořídit do 150,- Kč.



Samozřejmě lze koupit kabel a koncovky zvlášť, ale zase tolik neu?etříte, pro všechny případy na obrázku si prohlédněte, jak kabely správně spojit. K výrobě kabelu budete potřebovat samozřejmě koncovky, standardní síťový kabel ORY 5 a speciální kleště zacvakávačky. Jediný problém může být, že některé kabely mají jiné barvy, nicméně záleží na to, jak jednotlivé vodiče fyzicky zapojíte. Také doporučuji mít alespoň dva kabely navíc. Občas některý zkrátka doslouží (stačí si nevšimnout a sednout si na něj židlí) a když nemáte náhradu, místo hraní budete zkoumat, kde je kabel přerušený a opravovat.

V případě, že chcete spojit pouze dva počítače, budete potřebovat tzv. křížený kabel. Ten se dá opět rovnou koupit nebo vyrobit z klasického, stačí trocha zručnosti, nůž a lepící páska, případně pájka. Kabel přeřízněte, a odstraňte cca 1 cm vnějšího šedého obalu tak, aby vám zbyl dostatečný prostor pro manipulaci se samotnými drátky.



U každého odstraňte kousek izolace a spojte dle obrázku barevné vodiče. To znamená, že červený spojíte se zeleným a bílo-červený s bílo-zeleným, ostatní vodiče přepojovat nemusíte. Pak stačí drátky zase zaizolovat a křížený kabel je hotov. Mnohem elegantnější způsob je vyrobit si křížený kabel od začátku. Postup je úplně stejný, jako u nekříženého kabelu, jen musíte na jednom konci do konektoru barevně odlišené drátky v jiném pořadí. Pro všechny, kdo si nechtějí zbytečně přidělávat práci doporučuji kabely jednoduše zakoupit.



Software, Závěr

Sesíťování

Počítače máte připravené, kabely ze síťových karet spojené s hubem/switchem a teď už zbývá jen správně nastavit síť. Pokud všechny počítače běží na Windows XP, je instalace automatická. Poté, co vše zapnete, měli by si WinXP s nastavením poradit sami. To platí hlavně o nastavení sítě pro hraní. Jestliže máte potřebu sdílet data, například aby si všichni od vás mohli stáhnout nejnovější patch, budete pravděpodobně muset ještě trochu nastavovat. Obrázky použité níže jsou z WinXP, ale podobná menu jsou ve všech systémech od Win98 výše, takže byste se rozhodně neměli ztratit. Postup pro propojení dvou počítačů pomocí kříženého kabelu i sesíťování přes hub je stejný.




V ovládacích panelech vyberte položku "Síťová připojení" a dále "Průvodce instalací sítě".



Po upozornění, že musíte nainstalovat vše, o čem jsem psal výše, klepněte na tlačítko "Další", objeví se seznam síťových adaptérů. Zvolte ten, k němuž je připojen kabel. V dalším okně máte možnost zvolit ze tří možností: Je-li váš počítač připojen k internetu, budete-li se připojovat k internetu pomocí jiného počítače v síti nebo zda síť se k internetu připojovat nebude vůbec (tzn. "Jiný způsob připojení").





Pokud vám není popis jasný, můžete kliknout na nápovědu a objeví se schématické obrázky. Na podobné otázky se vás ptá i další menu. Jen v případě, že Lan party pořádáte u někoho, kdo má rychlé připojení k internetu, zvolte v obou případech jiné než dvě poslední volby.



V dalším okně zadejte popis a název počítače, tzn. jakým jménem bude označen váš stroj v síti.



A konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu z celého průvodce nastavení sítě a tím je "Název pracovní skupiny". Skupiny si pro jednoduchost lze představit jako adresáře, v nichž se nacházejí všichni uživatelé, kteří se k dané skupině hlásí. Problém je ten, že pokud má polovina z vás jako skupinu třeba panelák a druhá polovina se jmenuje třeba trotlik, nebudou všechny počítače při sdílení souboru ve stejném "adresáři" (skupině) a vy tak budete muset zdlouhavě hledat, v jaké skupině je ten jouzek, od něhož si mám stáhnou patch na právě hranou střílečku. Nejjednodužší je domluvit se na standardně nastaveném názvu "Doma" (nebo kterémkoliv jiném).



Na další obrazovce je dotaz, zda má být nastaveno sdílení souborů a tiskáren. Zde doporučuji nastavit na Ano, protože většinou sdílení využijete. Následující okno nabízí shrnutí všeho, co jste doposud zadali a po jeho potvrzení tlačítkem "Další" se provede samotné přihlášení do sítě. V předposledním okně si vyberete, zda chcete vytvořit disketu, či CD, které umožní spustit stejného průvodce i na počítačích, které nejsou vybaveny systémem WinXP. Následují již jen upozornění na rizika spojená se sdílením souborů a nastavení sítě je hotové

To se ovšem týká pouze ideálního případu, kdy všichni uživatelé mají nainstalovány WinXP, co? rozhodně nebývá pravidlem. A přestože vám bude většina her po této jednoduché proceduře fungovat, jsou i takové, které k přihlášení do hry potřebují znát přesné ip adresy počítačů (např. hry od EA). Proto je více než dobré nastavit si ještě ručně IP adresy a masku podsítě. U počítačů s různými operačními systémy jde navíc o nutnost, protože například Win98 zkrátka bez zadaných adres počítač s WinXP nenaleznou.



Poklepnete-li ve složce "Síťová připojení" na položku "Připojení k místní síti", otevře se vám následující okno.



V něm jsou zajímavé dvě volby a to "Sdílení souborů a tiskáren" a "Protokol sítě TCP/IP". K čemu Sdílení souborů a tiskáren slouží asi chápete, ale v některých případech je nutné sdílení souborů dočasně přerušit. Například, pokud hrajete real time strategii, je docela nepříjemné, když v ten samý moment od vás sosá polovina aktérů LAN Party. V tom případě stačí odznačit tohle políčko a nikdo už k vám "šahat" nebude.



K nastavení IP adres a masky označte řádku "Protokol sítě TCP/IP" a klepněte na "Vlastnosti". Nás zajímá volba "Použít následující adresu IP". Adresa i maska podsítě se skládá ze čtyř trojmístných číslic. Na dalším obrázku se podívejte se, jak je běžně nastavena.



Maska podsítě ve tvaru 255.255.255.0 znamená, že první tři číslice z IP adresy jsou určeny k identifikaci podsítě, což jsou v našem případě všichni připojení a poslední trojčíslí identifikuje daný počítač v síti. Hodnoty uvádějte v rozpětí 1 - 254 (na obrázku č. 1). Nejpřehlednější je přiřadit počítači takové číslo, které odpovídá portu na hubu/switchi, do něhož je zapojen.

Nastavení adresářů, které chcete sdílet je velmi jednoduché, stačí otevřít třeba průzkumník a pravým tlačítkem kliknout na adresář určený ke sdílení. Objeví se známé rolovací menu, kde je i položka "Sdílení" (samozřejmě v případě, že máte sdílení jako takové zapnuté v nastavení sítě).



Když položku sdílení vyberete, objeví se menu, kde máte na výběr zda adresář nesdílet vůbec, nebo jen pro čtení, nebo pro čtení i zápis. Nejrozumnější je zadat sdílení adresáře jen pro čtení, protože pak máte jistotu, že vám z vašeho hdd nikdo nic nesmaže.

Závěr

Nastavením všeho výše uvedeného by měla být síť připravena k bezproblémovému provozu, přesto je spousta záludností, na které mů?ete narazit a proto vám ještě poradím pár triků, jak se pokusit donutit síť spolupracovat.

Chybové hlášení, sítí nelze procházet nebo nikoho v síti nevidíte - tak nejprve byste měli zkontrolovat všechny důležité věci, od propojení kabelu mezi vámi a hubem - což je pravděpodobně nejčastější důvod. Není se čemu divit v té změti kabelů, občas někdo o jeden zakopne a trochu ho ze zdířky povytáhne. Dále zkontrolujte jestli je hub/switch zapnutý (i to se stává). Pak ještě jednou prověřte, zda máte stejné nastavení IP adresy, masky podsítě a pracovní skupiny jako všichni ostatní, vyjma poslední číslice ip adresy samozřejmě. Pokud ani to nepomůže, zkuste se nejprve jako uživatel odhlásit z Windows a znovu se přihlásit s tím, že síť nebude vidět hned, ale až po určité době. Někdy není nadarmo vyzkoušet i pevný restart. Když ani to nepomůže, vyměňte síťový kabel, dále pak zkuste nejprve přeinstalovat ovladače a posléze vyměnit síťovou kartu, pokud ji máte v PCI slotu. Pokud ani to nezabírá, jdete do kytek nebo zkuste přeinstalovat Windows. Z mé zkušenosti vyplývá, že když se vás sejde 12, občas to přeinstalováním Windows alespoň u jednoho skončí.

To je pro dnešek všechno. Je nasnadě, že síť můžete propojit i bez pomocí drátů, například technologií WiFi nebo přes speciální adaptéry, které zapojíte do elektrické sítě. Ty jsou ale stále oproti klasické kabeláži dost drahé a proto si o nich povíme něco jindy.

Hledání

 

Prodej a servis počítačů, opravy notebooků, monitorů a tiskáren. Servisní výjezdy po Praze 10 a okolí. Počítačová pohotovost prakticky nepřetržitě.

Náhledy projektů